Byla jednou jedna naivní slečna a začala přemýšlet o minulosti. V čem udělala chybu. Začala si dávat všechny souvislosti dohromady a uvědomila si, že udělali chybu oba. Akorát nevěděla jak to teď napravit. Její mysl jí říkala ať je trpělivá. Protože trpělivost co? Přináší růže a lásku a.. prostě to co si přejeme. Stačí vytrvat. Když si tak vezme zpět co oba udělali špatně. Jak on čekal na nepravou a nechal se zmást pomluvami a klepy o ní. Jak se nechal ovlivnit od ostatních. Jak se na ní vykašlal a neměl odvahu jí odmítnout osobně. Choval se k ní chvilku hezky, potom zase hnusně, potom se nebál do ní rýpnout a potom jí ignoroval a pořád dokola. Ona se mezitím přes něj snažila dostat, užívala si, opíjela se kvůli němu.. O pár měsíců později začala chodit se svým kamarádem. Mezitím jí celou dobu dělal náznaky, ale ona už s ním být nechtěla. Měla přece Lukáše! Po měsíci co byla s Lukášem se dal dohromady on s Adél. Po dalším měsíci se ona rozešla s Lukášem a on byl dál s Adél a ona začala cítit, že ho opravdu už nikdy nedostane z hlavy. Pak přišli jeho narozeniny. A ta scénka v autě. Říkal, že s Adél je to stereotyp, že ten vztah je o ničem. O pár dní později jí poděkoval za to, že slavila s ním. Nevím jestli to je její zaslepenou naivitou, ale teď zpětně to vlastně trošku znělo nadějí, že ho pořád chce. Pak střídavě s Adél byl, pak zase nebyl, že se v tom slečna naivní nevyznala. Dalším jeho postupem bylo, že se vykousl s její kamarádkou. Pak začal dělat náznaky u vody. Ale nejen na ní a ona si myslela, že právě v tu chvíli je s Adélou a skrývala svůj zájem. Možná by teď byli spolu, kdyby zájem tehdy nezatajovala. Po prázdninách se dal dohromady s další její kamarádkou. Začal se s ní bavit o jejich vztahu. Jednoho večera i když se mezi nimi nic neodehrálo jí zase začal dělat naděje a ona si myslela, že už by to konečně mohlo vyjít. Spletla se. A druhý den před celým městečkem ztropila plačící scénu. Jen dva lidé ten večer věděli proč pláče. Její nejlepší kamarád Patrik a On. Snaží se přes něj dostat už dva týdny jakože navždy.. Ale nejde to. Pořád má pocit, že se jí do očí dívá nějak jinak, než by se měl koukat do očí svojí kamarádce. Když se zdraví nebo loučí pusou, má zvláštní výraz v obličeji.. Možná je to jenom její naivita, ale ona tomu bude věřit a počká si až oba budou volní. Bez drbů, bez partnerů, zamilovaní navzájem do sebe a konečně si to oba navzájem přiznají. I když se lev k blížencům nehodí podle knížky Astrologie lásky. Oni dva přece mohou být vyjímka z pravidla..
Jeden z mnoha naivních článků. Připravte se na ně protože já jsem přece
Ta Naivní a Všemocná!
Ta Naivní a Všemocná!
